Jen málokterý operní dům ve světě si nechá uniknout příležitost připomenout sto padesát let, které v listopadu uplynou od narození Giacoma Pucciniho. Půjde vlastně jen o to, jakou dávkou tvůrčí nápaditosti (případně také marketingové zdatnosti) se odliší od svých konkurentů a kolegů z operní branže. Například opera v Los Angeles přizvala k nastudování posledního dokončeného Pucciniho díla dva věhlasné filmaře. O tři jednoaktové položky Triptychu (Il trittico ) se podělí William Friedkin (režisér Francouzské spojky a Vymítače ďábla ) a Woody Allen. Podrobnosti lze zjistit přímo na internetových stránkách losangeleské opery (www.laopera.com/productions/0809/iltrittico/index.htm ). Mimo jiné se tu dozvíte, že druhá repríza inscenace je naplánována na 14. listopad 2008, kdy uplyne sto let od prvního uvedení Triptychu v newyorské MET (o tom například www.ascolti.cz/Giacomo Puccini/Il Trittico.htm ).
Zatímco pro Allena bude nastudování závěrečné jednoaktovky (Gianni Schicchi ) premiérou v oboru operní režie, Friedkin – na něhož v L. A. připadne zbytek Triptychu – je na operních jevištích už jako doma. Podle údajů londýnské hudební agentury Van Walsum Management (www.vanwalsum.com ) nastudoval mimo jiné Bergova Vojcka ve Florencii či Bartókův Modrovousův hrad v Los Angeles. Na začátku října bude mít v Bayerische Staatsoper premiéru jeho inscenace, která propojí Straussovu Salome a novinku Wolfganga Rihma Das Gehege (Obora ), v hudebním nastudování nového hudebního ředitele mnichovského domu Kenta Nagana – blíže na www.bayerische.staatsoper.de . Světovým tiskem už také proběhla zpráva o tom, že Friedkin bude roku 2011 v La Scale režírovat novou operu, kterou italský skladatel Giorgio Battistelli skládá podle ekologické dokumentární knihy bývalého amerického viceprezidenta Al Gora Nepohodlná pravda . Velký článek si lze přečíst například na internetových stránkách listu International Herald Tribune (www.iht.com/articles/2008/06/17/healthscience/ 17tier.php ).
Oba filmaři losangeleskou inscenací alespoň trochu splácejí dluh, který světová kinematografie vůči Puccinimu má. V kdejakém filmu zní jeho melodie a árie – od americké One Night of Love z roku 1934 přes několik epizod německého seriálu Volejte policii 110 a (ne)konče třeba přepisem Márquezovy Lásky za časů cholery . Mezinárodní filmová databáze (www.imdb.com ) uvádí desítky takových titulů, včetně přepisů Pucciniho oper – ty první paradoxně vznikaly ještě v němé éře. Tedy v dobách, kdy se používaly válečkové fonografy. Dvaadvacet pucciniovských árií přepsaných z válečků si lze poslechnout na jedinečné stránce věnované tomuto způsobu záznamu zvuku, kterou provozuje Davidsonova knihovna na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře (http://cylinders.library.ucsb.edu ) – stačí jen do bílého okénka s nápisem Keyword Search vepsat jméno skladatele.
Mnoho podrobností o Pucciniho životě a díle nabízejí stránky Centro studi Giacomo Puccini ve skladatelově rodné Lucce (www.puccini.it ) či speciální stránky k připomínce 150. výročí narození, které zřídila provincie Lucca (www.puccini2008.it ). Na obou najdete i informace o místech spjatých se skladatelem, jimž se pak podrobně věnuje portál www.landofpuccini.com .
