Listuji Malým informátorem hudby XX. století, který sepsal polský skladatel a muzikolog Bogusław Schaeffer. Koupil jsem si tu knížku ve Varšavě někdy na konci osmdesátých let, a čerpám z ní dodnes informace, které bych jinak pracně shledával po různých zdrojích. Na straně 250 nahlížím do přehledu skladatelů narozených přesně před sto lety, v roce 1910. Copak o nich asi najdu při surfování netem?
Na prvním místě je Samuel Barber. Přehledný stručný životopis jedné z ikon moderní americké hudby, soupis díla i esej (vše v angličtině) lze nalézt na www.schirmer.com/default.aspx?TabId=2419&State_2872=2&ComposerId_2872 =72 . Sto let od narození připomíná také obsáhlý článek v New York Times (www.nytimes.com/ 2010/03/07/arts/music/07barber.html ). A pak jsou na netu dostupné četné ukázky ve videu i audiu. Několikrát třeba arie Eriky z opery Vanessa nazvaná Must the winter come so soon? Ta je na You Tube dokonce v několika provedení. Pod širým nebem ji například zpívá Jenifer Tillerová na www.youtube.com/watch?v=wEN0SQC9bhg&feature=related . Velmi oblíbené je Adagio for Strings, které se objevuje jako zvuková stopa v mnoha filmech (například v klasickém protiválečném filmu Četa od Olivera Stonea). Na netu lze zhlédnout nahrávku, kterou Orchestr BBC s Leonardem Slatkinem hrál 15. září 2001 na Last Night Proms, podkreslenou záběry z newyorského „ground zero“ – www.youtube.com/watch?v=RRMz8fKkG2g . Chorálová verze Adagia, nazvaná Agnus Dei, zní (v podání sboru cambridgeské Trinity College) na www.youtube.com/watch?v=KkObnNQCMtM&feature=fvw . O monografii britského muzikologa Petera Dickinsona věnovanou Barberovi se lze dočíst na kvalitním blogu věnovaném hudební literatuře – . Bibliografické podrobnosti o knize najdete na stránce nakladatelství Boydell and Brewer www.boydellandbrewer.com/store/viewItem.asp?idProduct=13117 .
Shodou okolností se Barberovo výročí setkává i se shodným jubileem dalšího významného amerického skladatele Williama Howarda Schumana. Proslavilo ho deset symfonií, dvě opery i četné další skladby, stejně jako jeho podíl na organizaci hudebního života – v letech 1945 až 1961 stál v čele Juilliard School, poté (do roku 1968) vedl Lincoln Center. Přehled jeho života, soupis díla, ale také přehled aktuálních koncertů na nichž zní Schumanova hudba, lze nalézt na www.williamschuman.org . Deset skladeb je možné si poslechnout na stránce věnované Schumanově biografii American Muse od Josepha W. Polisiho, muzikologa a současného šéfa Juilliard School – www.schuman-americanmuse.com . Rozhovor s Polisim o Schumanovi na vlnách newyorské veřejnoprávní rozhlasové stanice WNYC (proložený hudebními ukázkami) je uložen na www.wnyc.org/shows/soundcheck/episodes/2009/01/28/segments/122061 .
Mnoho letošních jubilantů zdá se být internetem ale téměř zapomenuto. Nanejvýš najdeme heslo na Wikipedii či na nějaké encyklopedické stránce typu www.musicologie.org .
