Jednou z očekávaných událostí literárního podzimu v anglosaském světě je thriller Chopinův rukopis (The Chopin manuscript ), k jehož sepsání spojilo síly patnáct známých autorů kriminálního žánru. Každý přispěl jednou kapitolou a posunul příběh někam dál. Kniha ovšem vyjde jako zvuková nahrávka, v níž se role vypravěče ujal známý herec Alfredo Molina.
Osudy reálných Chopinových rukopisů možná nejsou tak napínavé, aby vydaly na detektivku, ale přesto je i v nich – jako v každém lidském díle – kus velkého tajemství. Málokomu se asi povede držet v ruce list s notovými osnovami, které skutečně zapsal Chopin nebo kterýkoli jiný hudební klasik, internet a kouzla digitalizace nám ovšem dovolují do takových partitur alespoň nahlédnout, často i velmi detailně. Kochat se notovými značkami, poznámkami, rukopisy nervními i ukázněnými…
Jedinečný zážitek nabízí například návštěva adresy www.juilliardmanuscriptcollection.org. Můžete zde nahlédnout zatím sice jen do zlomku unikátní sbírky hudebních rukopisů, kterou shromáždil známý podnikatel Bruce Stanley Kovner a kterou slavná newyorská hudební škola Juilliard uchovává. Zato si je můžete zvětšit do sebemenšího detailu. Beethovenova Devátá , finální scéna Figarovy svatby , Stravinského Petruška , vstupní takty Mahlerovy Deváté . Bach, Zemlinsky, Copland, Ravel, Wagner… V rukopisu Dvořákovy Osmé rozeznáme poznámku Zde pak Flauta…
K praktickému využití se ovšem hodí spíše tištěné partitury. Od roku 2006 vzniká v rámci „samosprávné“ internetové encyklopedie Wikipedia takzvaný International Music Score Library Project (http://imslp.org). V současné době tu jsou k nalezení notové záznamy 13 310 kompozic autorů všech epoch, počínaje středověkými anonymy a konče dvacátým stoletím.
Kouzlo dávno ztracených časů dýchá z digitalizované sbírky hudebních tisků, kterou uchovává Duke University v Durnhamu (Severní Karolína). Na adrese http://scriptorium.lib.duke.edu/sheetmusic/ lze nahlédnout do 3 042 půvabně vyvedených sešitků s jednotlivými skladbami (klasika, taneční i etnická hudba), které byly vydány v rozmezí let 1850 až 1920. Najdeme tu Berlinův Alexander0s ragtime band , ale i dílka zcela zapomenutá.
Ukázky rozličných rukopisů, ale i historických notových záznamů jsou obvykle k vidění i na stránkách velkých světových knihoven (Britská knihovna k některým dokonce nabízí i úryvek zvukové nahrávky) či velkých hudebních archivů.
Může se ovšem stát, že pro pracovní potřebu hledáte k vytištění zcela prázdnou notovou osnovu, respektive jen osnovu se základními značkami. Pak lze navštívit například adresy www.blanksheetmusic.net či http://people.virginia.edu/~pdr4h/musicpaper/. Na stránce www.medusarecords. org/manuscript/ si ho dokonce můžete podle svých potřeb sami navrhnout.
