Surfujte! Tuzemské festivaly se vybarvují, ale jde to pomalu

Bezesporu nejproslulejší tuzemský festival vážné hudby – Pražské jaro (www.festival.cz ) – naladil svoji novou internetovou prezentaci do jasnějších, vstřícnějších barev. Převládá světle fialová, která se stala barvou podkladovou. Na hlavní stránce je zřejmá sázka na pár slavných jmen, která letošnímu ročníku dodávají věhlas. Možná je to trochu nespravedlivé vůči ostatním interpretům, ale takový už je kult hvězd. A možná je to i poněkud kontraproduktivní z obchodního hlediska, neboť koncerty mediálně vyzdvihovaných hvězd bývají obvykle vyprodány nejdřív.

Také v části internetové prezentace Pražského jara, která je věnována podrobnějšímu festivalovému programu, je patrný důraz na tváře hudebních celebrit. Jen škoda, že stránky nejsou v tomto ohledu aktualizovány, takže zahajovací koncert ještě v druhé polovině května reprezentovala tvář Neeme Järviho. Teprve v podrobné anotaci koncertu bylo možné nalézt textovou i vizuální informaci o změně dirigenta.

Aktuální dění na festivalu se průběžně odráželo zejména v rubrice Novinky a články. Nejpilněji byla vedena podrubrika Fotoreportáží, příjemným překvapením bylo využití videa. Internetová Echa zachycovala obrazem i zvukem nejdůležitější okamžiky festivalu. Možná se tu rodí nová tradice každodenního informování o dění na Pražském jaru prostřednictvím videozpravodaje. Málo jsou zatím využívány aktuální mediální ohlasy festivalu a jeho jednotlivých položek. Přitom, kdo jiný v České republice se může pyšnit tolika příspěvky v novinách, časopisech či elektronických médiích jako právě Pražské jaro. I ono je totiž svého druhu celebritou.

Shrnuto: Obnova internetovým stránkám Pražského jara prospěla, jen při ní mohla být více a nápaditěji využita pestrá škála možností, které internet nabízí. A momentální umístění některých položek ne zcela vychází vstříc uživateli. Například archiv předchozích ročníků bych spíše očekával v rubrice O nás (kde je mimo jiné stručně shrnuta dosavadní historie celého podniku – i s velmi chvályhodným aktivním prolinkováním na jiné internetové stránky, například na hesla Wikipedie), než jako podrubriku letošního programu.

Zatímco Pražské jaro je v představování svých interpretů někdy až příliš skoupé na slovo, jiné české a moravské festivaly nabízejí o svých hostech velmi podrobné informace. Příkladné jsou v tomto směru stránky Dvořákovy Prahy (www.dvorakovapraha.cz ), které jsou navíc dostupné hned ve třech světových jazycích (k běžné anglické a německé verzi přidávají i ruskou). Také novináři najdou všechny potřebné textové i obrazové podklady už na internetových stránkách. Milou zvláštností je dvojí pexeso s tvářemi interpretů.

Jednoduché, velmi přehledné a uživatelsky proto příjemné jsou stránky Janáčkova máje (www.janackuvmaj.cz ). Operní festival Smetanova Litomyšl (www.festival.smetanovalitomysl.cz ) myslí hodně na zájemce o historii – nadmíru podrobně zpracované dějiny festivalu doplňují i četné fotografie a další dokumenty. Zajímavostí jsou statistické přehledy o účinkujících umělcích. Festival nezapomněl ani na archiv ohlasů v tisku, rozhlase a televizi.

Mezinárodní hudební festival Brno v sobě skrývá hned několik odlišných přehlídek, a rozličné jsou i jejich prezentace pod společnou adresou www.mhf-brno.cz . Velikonoční festival duchovní hudby a Moravský podzim obecně nevybočují z tuzemského průměru – tedy chtějí na internetu podávat jen základní informace, ale prezentace Expozice nové hudby nabízí několik zaznamenání hodných (a inspirativních) prvků. Velmi podrobně jsou tu zachyceny minulé ročníky – programem, fotografiemi, dokumenty ve formátu pdf, záznamy zvuku v mp3, videem.

Festival Concentus Moraviae kromě programu a provozních informací nabízí na www.concentus-moraviae.cz vizitky všech měst, v nichž se koncerty konají. Rubrika Kontakt poněkud nenápadně ukrývá i diskusní fórum, na kterém je možné se vyjádřit k dopravě, internetovým stránkám i k samotnému programu.

Četnými zvukovými a obrazovými ukázkami se představuje festival v Českém Krumlově na www.festivalkrumlov.cz . Zvláštností je blog tiskové mluvčí a odkaz na slovník hudebních pojmů.

Mnohé festivaly se zatím na internetu spokojují jen s nejzákladnější prezentací. Platí to například o Prague Proms (www.pragueproms.cz ), o mezinárodních hudebních festivalech Kutná Hora (www.mfkh.cz ) a Česká lípa (www.lipamusica.cz ), Janáčkových Hukvaldech (www.janackovy-hukvaldy.cz ). Některé, například Letní slavnosti staré hudby v Praze (www.letnislavnosti.collegiummarianum.cz ), si dávají na internetu tak na čas, že se až někdy vkrádá otázka, zda se festival nestal obětí krize.

Velmi příjemným překvapením se staly zbrusu nové stránky festivalu Struny podzimu (www.strunypodzimu.cz ), na nichž módní fialovou a oranžovou doplňuje příjemná žlutá barva. Nápaditá grafika, která dává všem účinkujícím stejnou důležitost, zvuková pozvánka v podobě internetového rádia, četná videa, všechny potřebné informace snadno a jednoduše dostupné (navíc s možností objednat si připomenutí festivalových termínů prostřednictvím sms). Tyhle stránky mohou být pro mnohé tuzemské pořadatele festivalů velkou inspirací. Nikoli k pouhému napodobování, ale k tvůrčímu rozvíjení nápadů.