Řekne-li se opera v Austrálii, každý si jistě vybaví originální budovu v Sydney. Dílo dánského architekta Jørna Utzona bylo v roce 2007 zapsáno na seznam světového kulturního dědictví – jako vůbec první stavba ještě žijícího architekta ( ). Sály uvnitř slouží ovšem nejen operním představením, ale uměleckým produkcím vůbec: tančí se tu balet, konají koncerty, hraje činohra, funguje nahrávací studio. Správcem je Sydney Opera House Trust, zřízený vládou Nového jižního Walesu. Program, který toto multikulturní centrum nabízí, lze nalézt na www.sydneyoperahouse.com . Ale stavba poutá pozornost i sama o sobě, jako architektonická pozoruhodnost. Na jsou k zhlédnutí velmi zajímavé fotografie ze stavby a z Utzonova ateliéru, kde se rodily modely budoucího unikátu. Mezi stálými obyvateli domu je také Opera Australia, národní operní soubor, který působí od roku 1956 (www.opera-australia.org.au ). Ten má ovšem oficiální scénu také v Arts Centre v Melbourne (www.theartscentre.com.au ). Sezony organizuje podle kalendářních roků – v té nadcházející se objeví například Rigoletto , Figarova svatba , Tosca . Novinkou bude opera Bliss od skladatele a violisty Bretta Deana (www.intermusica.co.uk/dean ). Libreto podle románové prvotiny i u nás známého australského prozaika Petera Careye napsala Amanda Holden, libretistka z Londýna, která do angličtiny převedla už na padesát libret známých oper. Opera Australia se novinkám domácích skladatelů věnuje průběžně. Od roku 1974 uvedla už tucet oper současných australských autorů, mimo jiné Anne Boyd, Richarda Mealeho, Larry Sitskyho, Richarda Millse, Paula Grabowskyho. Profily všech těchto skladatelů najdete na wikipedii. Podrobnosti o současném hudebním životě nejmenšího světadílu nabízejí internetové stránky Australského hudebního centra www.australianmusiccentre.com.au . Tam lze nalézt i ukázky konkrétních partitur a krátké výseky nahrávek reprezentativních děl. Některé skladby si lze (za drobnou platbu) i stáhnout ve formátu mp3. Druhým melbournským domem je Viktorian Opera (www.victorianopera.com.au ), který pěstuje zejména komorní operu. Z repertoáru roku 2009 jmenujme například Brittenovo Utahování šroubu , Modrovousův hrad od Bély Bartóka, Rembrandtovu ženu od současného skladatele Andrewa Forda (www.andrewford.net.au ). Do třetice v Melbourne působí také Melbourne City Opera (www.melbournecityopera.com.au ), která do roka uvádí dvě premiéry. Letošní rok byl v tomto ohledu verdiovský – v březnu Ernani , v září Luisa Millerová . Operu najdeme také v qeenslandském Brisbane (www.operaqld.org.au ). Působí tu už 28 let, od roku 2000 v moderním Lyrickém divadle. Také tady měl letos přednost Verdi – v květnu La Traviata , v říjnu Rigoletto , mezi tím – v červenci a srpnu – Beethovenův Fidelio . Centrem operního dění na novozélandském Severním ostrově je Auckland, kde působí NBR New Zealand Opera (www.nzopera.com ). Na jaře tu měla premiéru Italka v Alžíru , podzim se nese ve znamení Čajkovského Evžena Oněgina . Jaký bude? To naznačuje klip na www.youtube.com/watch?v=5Lsa-IDpOrs . Pod patronátem Plácida Dominga působí v novozélandském městě Christchurch Southern Opera (www.southernopera.net.nz ). Také zde sázejí na klasický reperotár: Gianni Schicchi , Trubadúr , Carmen , Kouzelná flétna .
