Festival Smetanova Litomyšl každoročně zdobí hvězdy operního nebe. Letos se na Zámeckém nádvoří představí jedna z nejzářivějších – basbarytonista Erwin Schrott, žádaný sólista světových operních domů. V Litomyšli zazpívá 30. června árie z Verdiho, Gounodových a Mozartových oper a představí se ve svých proslulých interpretacích tanga.
„Hudba formovala můj život v každém ohledu a každý den mého života má svůj vlastní soundtrack. Kdykoli sáhnu po nějaké gramofonové desce, kterou si chci poslechnout, pokaždé znovu zažívám pocity a emoce, které jsem cítil v den, kdy jsem poprvé slyšel album svého oblíbeného umělce,“ svěřil se pěvec Harmonii.
Erwin Schrott si od svého úspěchu v roce 1998 na mezinárodní soutěži Operalia, založené Plácidem Domingem, získal velkou pozornost operního světa. Sytý, podmanivý, tvárný hlas ve spojení s hereckým nadáním a pohledným zjevem z něj učinily umělce, o kterého usilovaly přední operní domy i festivaly. Okamžitě o něj projevila zájem Královská opera v Londýně, kde debutoval v roli Leporella. Cesta na vrchol však byla dlouhá.
Klíčové slovo – svoboda
Erwin Esteban Schrott Baladon se narodil v roce 1972 v uruguayském Montevideu do rodiny s německo-španělskými kořeny. Otec měl továrnu na boty, pak si otevřel restauraci. Když bylo chlapci devět a půl, ekonomika se zhroutila a on pomáhal svému otci mýt auta… Jak vzpomíná, byla to velká škola života. V dětství kolem sebe slýchal hodně zpěvu a muziky, i ve škole zpíval ve sboru, hrál na klavír a další hudební nástroje. Na jevišti se poprvé octl v osmi letech. „Jako dítě mě rodiče přivedli na konkurs. Byl jsem přijat a dostal jsem příležitost zpívat v Bohémě jako jeden z členů dětského sboru. Tehdy jsem pochopil, co znamená být výkonným umělcem a být na pár hodin na pódiu někým jiným,“ řekl Erwin Schrott v rozhovoru pro Harmonii.Na otázku, zda si vybavuje své první setkání s hudbou, odpověděl: „Moje první hudební vzpomínka je spojená s Piazzollou a Mozartem. V roce, kdy jsem jako dítě vystupoval v Mozartově Figarově svatbě, zněla u nás doma hudba Ástora Piazzolly, kterou jsem poslouchal se stejným zanícením jako Mozarta. Velmi blízká mi byla píseň Libertango, protože je spojením dvou krásných slov – libertad (svoboda) a tango. Tímhle způsobem rád přemýšlím o hudbě. Je to jakýsi pas, který nás osvobozuje a dává nám možnost usídlit se kdekoli v našem vlastním vesmíru nebo přejít do vesmíru někoho jiného.“ Svoboda je pro basbarytonistu klíčové slovo: „Se stejnou svobodou rád přemýšlím o opeře a se stejnou svobodou jsem nedávno vytvořil své nové představení s názvem Tango diablo, ve kterém zvu publikum, aby se se mnou ponořilo do tohoto hlubokého oceánu hudby při poslechu nejkrásnějších melodií věnovaných Mefistofelovi,“ uvedl pro Harmonii.
Herectví? Brel a Stanislavskij
Erwin Schrott je ceněn nejen pro své pěvecké výkony, ale i jedinečné herecké a psychologické ztvárnění svých postav. Podle jeho slov se tento jeho přístup odvinul od zážitku, kdy poprvé slyšel zpívat Jacquese Brela. „Tehdy to všechno začalo,“ říká a pokračuje: „Po letech, kdy jsem začal číst a studovat Stanislavského, jsem si kladl otázky, jak zlepšit své herecké schopnosti, ale byl to Brel, kdo mi pomohl vyvinout se všestranně. Jeho umění mě stále ovlivňuje a vždy mi připomene tu svobodu, na kterou se odkazuji, když zpívám například roli Escamilla.“
Toto je zkrácená verze, kompletní text k dispozici v HARMONII VI/2022.
