Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK připravuje večer k poctě českého hudebního pedagoga a hráče na violu da gamba Petra Wagnera. Na programu večera bude skladba Membra Jesu Nostri raně barokního skladatele Dietericha Buxtehudeho. Kompozice souboru sedmi kantát zazní v podání Ensemble Tourbillon a pěti sólistů. Koncert z cyklu Stará hudba proběhne v kostele sv. Šimona a Judy 15. února 2022 v 19:30. Tři otázky pro loutnistu Přemysla Vacka položil dramaturg FOK Martin Rudovský.
Jak se projekt zrodil? A proč zrovna tento opus? Asi je v této souvislosti třeba uvést, že bychom se k provedení Buxtehudeho Membra Jesu nostri rádi sešli při méně pietní příležitosti – a zejména spolu s tím, jemuž je koncert věnován. Petr Wagner byl mezinárodní virtuos na violu da gamba a jedna z nejvýraznějších vůdčích osobností české historicky poučené interpretace. Jako sólista, kapelník, dirigent a organizátor působil po celé Evropě a spolupracoval s řadou rozmanitých a věhlasných veličin, zejména na poli moderního provozování staré hudby. Mimo to byl skvělý přítel, parťák, kolega a diskutér, jehož přítomnost vždy přinášela vysokou společenskou dynamiku a blahodárně rozpohybovala mozkovou aktivitu. Petr Wagner zemřel před dvěma lety v plném životním a uměleckém běhu po krátké a nečekané nemoci ve svých padesáti letech. S několika společnými přáteli muzikanty jsme se dohodli, že uspořádáme na jeho počest někdy na začátku loňského roku koncert. Měla to být spíš privátní akce, nicméně bylo třeba zvolit vhodný prostor. Bohužel pandemická situace v této době znemožnila pořádání veřejných akcí, a tehdy jsme navázali kontakt s dramaturgií FOK, odkud přišel návrh provést na Petrovu počest něco podstatnějšího, než co jsme původně zamýšleli. Shodli jsme se nakonec na cyklu kantát Membra Jesu nostri patientis sanctissima (Nejsvětější údy našeho trpícího Ježíše) dánského barokního skladatele Dietricha Buxtehudeho. Petr měl k tomuto dílu zvláštní vztah, nejen pro její kompoziční dokonalost nebo poměrně vzácné angažmá konsortu viol da gamba, ale především díky neopakovatelné bolestné a sladké melodice této hudby plné melancholické kontemplativnosti. Membra Jesu nostri se u nás provádí poměrně zřídka. Pro vnímavého posluchače, který k podstatnému vnímání hudby nepotřebuje okázalost, na odiv stavěné prudké vášně a emoce, blýskavé kostýmy nebo mainstreamovou publicitu „zaručující“ neoddiskutovatelnou kvalitu produkce, může být Buxtehudeho opus hlubokým a bohatým zážitkem.
Co je to formálně za dílo? Jedná se o cyklus sedmi kantát, které Buxtehude zkomponoval na texty středověké pašijové poezie Arnulfa de Louvain (árie) a pasáže biblických textů (úvodní a závěrečná concerta). Každá z kantát opěvuje jednotlivé části ukřižovaného těla Ježíše Krista – nohy, kolena, ruce, boky, hruď, srdce a tvář. Po formální stránce je každá část celku rámována vokálně instrumentálními částmi pro pětici nebo trojici zpěváků, dvoje housle a basso continuo (concerta). V šesté kantátě Ad Cor přichází ke slovu skupina viol da gamba. Střed každé kantáty tvoří árie spojované ritornely, vše v neokázalém, uměřeném, avšak emocionálně bohatém spektru protestantského rozjímání. Je-li provozováno všech sedm částí v jednom celku, forma se blíží, nebo spíš může být vnímána jako svého druhu oratorium.
Jak se rodilo obsazení? Ensemble Tourbillon je pro tuto příležitost resuscitován a sestaven z přátel, spoluhráčů a žáků Petra Wagnera. Hudebníci, kteří se 15. února sejdou na pódiu kostela sv. Šimona a Judy, se s ním potkávali nejen v rámci svého hudebního působení, ale i při jiných příležitostech. Těžko říci, že mimouměleckých – setkání s Petrem byla vždy prodchnutá vysoce komplexním uměním dialogu, a tento koncert může být jakýmsi jeho pokračováním. Proto jsem při sestavování Tourbillonu zohlednil také tuto hudební i osobní dialogičnost, potřebnou nejen pro interpretaci Buxtehudeho Membra Jesu nostri, ale stejně tak pro vedení vnitřních rozmluv, kterým se žádný z Petrových přátel v této situaci nevyhne. Jsem rád, že se koncertu účastní pěvečtí sólisté, specialisté na historicky poučenou interpretaci, jejichž umění zaručuje hluboký hudební a duchovní zážitek. Většina muzikantů jsou, samozřejmě, permanentně spolu sehraní čeští barokáři; v tomto kontextu je skvělé, že mohou být přítomny dvě vynikající hráčky na violu da gamba z Polska, obě Petrovy žákyně a pak i kolegyně. Prostě jsem na tento projekt oslovil ty, kteří měli Petra rádi, a které by on sám během provedení této hudby chtěl vidět a slyšet vedle sebe. Myslím, že se nám spolu s FOKem podařilo sestavit ansámbl plně vyhovující těmto nárokům.
