Vrcholné křesťanské události společně s příchodem jara oslavují Moravané dvěma hudebními festivaly stejného názvu Velikonoční festival duchovní hudby . O tři roky mladší hudební akce probíhající o velikonočních svátcích se koná převážně ve Zlíně a je koncentrována na vokální a vokálně instrumentální díla spjatá s liturgickou tematikou. V letošním jubilejním desátém ročníku zahrnující i města Uherské Hradiště a Napajedla se stěžejním kusem, jedenkrát reprízovaným (11. 4. Kostel sv. Jakuba a Filipa ve Zlíně, 12.4. Kostel sv. Františka Xaverského v Uherském Hradišti) stalo slavné oratorium pro sóla, sbor a orchestr Georga Friedricha Händela Mesiáš . Nastudoval jej bratislavský barokní orchestr Sola Mente Naturali a pořadatelský zlínský sbor Canticum Camerale za řízení svého zakladatele, vedoucího sboru z let 1982 – 1990, dirigenta Romana Válka . Brněnský festival s počtem dvou sborů, třemi symfonickými orchestry a sedmnácti pozoruhodnými pěveckými sólisty z tuzemska i ze zahraničí se uskutečnil v tradičním rozpětí čtrnácti dnů od Květné do Bílé neděle ve dnech 4. – 18. 4. Dramaturg Petr Fiala zaměřil výběr koncertů s velikonoční tematikou především na duchovní skladby evropských světových skladatelů, kontrapunktem k programu Česká hudba 2004.
Na zahajovací koncert do honosné gotické katedrály sv. Petra a Pavla, velkolepé architektonické dominanty moravské metropole, byl přizván Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Petrem Vronským . Pevné místo v každoročním programu je určené úvodnímu oratoriu Stabat Mater , středověké sekvenci oslavující Matku bolestnou. Letos mohli posluchači slyšet inspirující srovnání od Giovanni Battisty Pergolesiho a otce polské moderny Karola Szymanowského, skladatelů v odstupu dvou století. Oratoria tektonicky a formálně značně odlišná (první dvanáctidílné pro dva soprány, ženský sbor, smyčce a continuo, druhé šestidílné oratorium op. 53 pro sóla, sbor a orchestr) zazněly s Českým filharmonickým sborem Brno (sb. Petr Fiala ) a sólisty: Agnieszka Bochenek-Osiecka (soprán), Andrea Kalivodová (alt) a Gustáv Beláček (baryton). Následující den 5. 4. v prostoru katedrály vystoupil Janáčkův komorní orchestr (umělecký vedoucí Zdeněk Dejmek ). Mariánskou antifonu Salve Regina pro soprán a orchestr od Domenica Scarlattiho zazpívala s kultivovaným přednesem Eva Dřízgová-Jirušová. Ve Stabat Mater f moll , pro alt (kontratenor) a orchestr Antonia Vivaldiho vystoupil Derek Lee Ragin . Kontratenorista, jenž hostoval v newyorské Met i londýnské Wigmore Hall, proslul filmem Farinelli režiséra Geparda Corbiaua nominovaného na Oscara, ve kterém protagonistovi kastráta z 18. století propůjčil hlas po boku polské sopranistky Ewy Mallas-Godlewské (výsledný hlas byl mixáží, soundtrack oceněn v Cannes cenou Golden Record roku 1996). Na svém kontě má cenu Grammy i Purcell-Brittenovu cenu pro koncertní pěvce. V devíti částech s lyrickými áriemi, recitativem, ariosem podal mistrovský výkon par excellence, jeho projev bravurně dosáhl hloubky až kontemplativní, detailně zvýraznil téměř každou hlásku tragického textu, místy možná až příliš důsledně. Prokázal jemnocit i expresivitu pro náhlá dynamická vzplanutí, zejména ve Vivaldim předepsaných vzlycích, efektně se sepjatýma rukama zpíval dlouhá tklivá pianissima i překvapivé melodické obraty. Perfektní rozvržení dechu i obdivuhodnou práci s hlasem stvrdil i v další skladbě Salve Regina f moll Giovanni Battisty Pergolesiho. Orchestr oba pěvce výrazně podpořil a pozitivně napomohl výsledku večera, jenž se řadil k vrcholům festivalu, poznamenaným ovšem chrámovou akustikou. Den poté zaznělo v katedrálním prostoru Haydnovo oratorium Sedm posledních slov Vykupitele na kříži pro sóla, sbor a orchestr. K jeho nastudování byli přizváni Österreichisch-Ungarische Haydn-Philharmonie s dirigentem Christianem Schulzem za účasti Českého filharmonického sboru Brno se sólisty Evou Havlíčkovou (soprán), Pavlou Zbořilovou (alt), Markem Olbrzymkem (tenor), Alešem Procházkou (bas). Ve středu po Velikonocích 14. 4. se ve vyprodaném sále Stadionu představil Sbor donských kozáků (Bolshoi Don Kosaken) , sestavený výlučně z operních sólistů, potomků ruských emigrantů žijících převážně na území Rakouska. Pro nemoc zredukovaný soubor na devatenáct sboristů oděných v rubáších (vystupují i v padesáti) umělecky vede Petja Houdjakov , kozák z Rostova na Donu. Zpívali ruské a kozácké písně od Sergeje Žarova (zakladatele sboru z roku 1920), Christova, Ljubimova, Poljakina, Dubjanského, Dineva, Bortňanského, Strokina, Žarova, Česnokova, Verbického, včetně tradicionálů v synchronizaci s diapozitivy pravoslavných symbolů a chrámů promítaných na čelní ploše. Publikum si získali zřídka slýchanými zpěvy již po prvních kusech, celkově podali výkon lehce nadprůměrný, s vroucnými sóly a příjemně rezonujícími hloubkami v tutti. S vervou téměř bohatýrskou zazpívali Svjatyj Bože, část Liturgie sv. Jana Zlatoústého od Petra Iljiče Čajkovského. O dva dny později opět v katedrále vystoupilo komorní sdružení Musica Bohemica s uměleckým vedoucím, dirigentem, multiinstrumentalistou a vtipným komentátorem Jaroslavem Krčkem . Koncert v atmosféře nemoci jednoho z hráčů a nečekané nehody tenoristy Jiřího Březíka poznamenal stylově čistou interpretaci chorálů J. S. Bacha, J. Ch. Oleye, árii č. 40 z oratoria Mesiáš nazvanou Proč se pronárody bouří G. F. Händela v jejich svěžesti i kantabilitě. V plné síle a barevné kráse zazněla instrumentace Česká mše Jaroslava Krčka efektně střídající latinské a české texty, tklivější Logos Krčkova bratra Josefa. Momentální deštivé počasí v Prosbě za vláhu a nápaditá aranžmá Jaroslava Krčka i v závěrečných písních vytvořila s publikem živou, komunikativní jednotu. Z pěvců se dobře předvedli sopranistka Anna Hlavenková a basista Karel Jakubů , tenorového partu se pohotově s osobitým zaujetím chopil Jaroslav Krček. Festival uzavřela na Bílou neděli 18. 4. Regina Coeli Luigi Cherubiniho a poprvé v Brně Te Deum Hectora Berlioze v nastudování Českého filharmonického sboru Brno , Kantilény (sbor dětí a mládeže při SFB, sb. Ivan Sedláček ) se Státní filharmonií Brno za řízení Milana Kaňáka . Ze sólistů vystoupili sopranistka Hana Šrubařová , altistka Jana Ehrenbergerová , tenorista Aleš Briscein a barytonista Tomáš Badura , na varhany hrála Eva Podařilová . Širokou přehlídkou liturgických skladeb napříč stoletími vybídl festival krátce před vstupem České republiky do Evropské unie nejen k zamyšlení o stále trvající potřebě zhudebňovat ideje a příběhy křesťanství, ale i k úvahám srovnání stylů duchovních děl různých evropských skladatelů.
