Udělám vše, aby byla Česká filharmonie vnímána jako orchestr číslo jedna
Jakou by měl podle vás hrát úlohu generální ředitel České filharmonie? Co jmenování do této funkce znamená ve vašem profesním životě? Jsem přesvědčen, že generální ředitel ČF má pracovat především na jednoznačně stanovené vizi instituce a jejích jednotlivých složek. Neměl by se zabývat exekutivou. Na to by měl mít k dispozici silný manažerský tým. Měl by být schopen analyzovat prostředí instituce a zahájit příslušné kroky, které povedou ke zvýšení prestiže. Je nutné si uvědomit, že generální ředitel České filharmonie je ředitel instituce, která se skládá ze tří částí – orchestru, galerie a správy budovy Rudolfina. To vše je jeden celek a jednotlivé části pak musejí být jednoduše indentifikovatelné a životaschopné. Na druhou část otázky „co pro mě znamená funkce v mém profesním životě“ odpovídám rád. Je to určitě manažerská výzva první kategorie a musím přiznat, že si neumím představit, co by se tomu mohlo v České republice vyrovnat.
Funkce se ujmete od 1. července 2009, jaké první kroky hodláte udělat po svém nástupu do čela instituce? V projektu, kterým jsem se prezentoval, jsem jasně vše uvedl, a proto jsem asi i uspěl. Chci vytvořit jasnou strukturu, která bude očištěna od nánosů, které na Českou filharmonii dopadly za posledních 10 let. Chci změnit způsob financování hudebníků, pozvednout prestiž orchestru i kvalitu jeho managementu, zavést znovu funkci dramaturga, přivést ČF k lepším nahrávacím společnostem a vytvořit podmínky pro získání prvotřídního šéfdirigenta.
Dále si myslím, že je nepatřičné, aby instituce takového charakteru poskytovala prostor turistickým koncertům. Možná to bude znít tvrdě, ale já jsem skutečně přesvědčen, že je to ostuda, a jsem rozhodnutý zrušit je hned, jak nastoupím do funkce. Navazuji tím na jasně stanovenou ideu, že bych chtěl velmi výrazně změnit obraz orchestru a celé instituce v našich i zahraničních médiích.
Co hodláte tedy změnit ve fungování ČF, aby se zlepšil její obraz v očích posluchačů? Snad se na mě nebudete zlobit, ale na tuto otázku musím odpovědět diplomaticky. První kroky budou vidět do zahájení sezony 2009/2010. Nicméně v první fázi je nutné, aby filharmonie měla jednotný hlas vůči veřejnosti. Aby se zlepšil mediální obraz ČF, který je za poslední dva roky ne příliš příznivý, chtěl bych proto předně vybudovat funkční tiskové oddělení a komunikaci s veřejností. Důležité je, aby veřejnost vnímala orchestr jen jako fungující součinné těleso s jasnou koncepcí. A celou instituci jako pevný celek.
S tím souvisí právě nejvíce kritizovaný současný problém ČF. V posledním období ji trápí spor o autorská práva k nahrávkám, kvůli němuž zamrzly vztahy mezi současným vedením a hráči orchestru. Jak budete tento problém řešit? Do svého nástupu mohu jen konzultovat s orchestrem i dosavadním vedením vzniklou situaci. Po nástupu si nechám udělat od tří různých právnických kanceláří rozbor stávajícího stavu a teprve poté začnu jednat se zástupci orchestru. Samozřejmě obě strany musí být ochotny ke kompromisu. Navíc mám pocit, že agentury ČF nevěnují takovou pozornost, jakou by si zasloužila. Udělám vše pro to, aby spolupracovala výhradně s prestižními společnostmi. Například Octavia Records je opravdu velmi malá firmička v japonském prostředí a spoluprací s ní si ČF snižuje svou prestiž. Chci, aby agentury věnovaly ČF příslušnou pozornost a připravily jí ty nejlepší sály, funkční tým. K celkovému obrazu orchestru také patří, s kým nahrává a na jaké zájezdy orchestr jezdí.
Podle mediálních výstupů se zdá, že základem většiny problémů jsou nízké platy. Alespoň v porovnání se Západem. Co uděláte pro jejich zvýšení? Dle mého soudu by bylo adekvátní ohodnocení člena orchestru České filharmonie 100 000 Kč. Je to přirozeně moje role, abych vysvětloval politikům a obchodníkům, že ČF je klenot, poklad české kultury, značka, která je ve světě široce známá a podle toho musí být i její členové odměňováni. Ale vyšší platy jsou dlouhodobým procesem, nejprve za sebou musíme mít dobré výsledky, a také vydělávat daleko více i v zahraničí.
Jakého by měla ČF mít šéfdirigenta? Tento rok má nastoupit Elijahu Inbal, jehož smlouva je uzavřena na tři koncertní sezony. Setkali jste se již? Osobně ještě ne, ale mám již domluvenou schůzku s jeho managementem. Samozřejmě jsem byl na jeho koncertech a jako umělce si ho vážím. Jsem přesvědčen, že si porozumíme a nebude žádný důvod nic na dohodnuté spolupráci měnit. Na druhou stranu je třeba říci, že jsem neměl žádný vliv na tři zásadní věci, s kterými musím při svém nástupu počítat. A to zcela kompletně hotovou sezonu 2009/2010, smlouvu s šéfdirigentem Eliahu Inbalem a kolektivní smlouvu s odbory, která je podepsána do roku 2011.
Znáte se s ředitelem ČF Václavem Riedlbauchem, začal jste už s ním spolupracovat? Jaký proces předávání jste zvolil? S Václavem se známe od mých prvních studentských let na vysoké škole. Myslím, že mezi námi není zásadní problém a na způsobu předání jsme se již domluvili.
Jaké se podle vás staly od 90. let v České filharmonii největší chyby? O tom bych nerad hovořil, mám své vlastní ambice a konkrétní vizi. Nestavím na případných chybách či kritice svých předchůdců, která stejně nic neřeší, ale spíše jen vrhají pozornost jiným směrem. Ode mne se něčeho takového nemůžete dočkat.
Vloni jste odstartoval nový festival Dvořákova Praha, který byl umělecky velmi úspěšný. Budete v tomto projektu pokračovat, i když budete šéfem ČF? Festival Dvořákova Praha jsem vybudoval v době, kdy jsem ještě vůbec netušil, že bych mohl být jmenován generálním ředitelem České filharmonie. Proto zůstanu i nadále intendantem, abych projekt personálně zaštítil. Nicméně plně se mohu věnovat filharmonii, protože ve festivalové kanceláři mám tým profesionálních spolupracovníků, kteří chod festivalu bez problémů zvládnou.
A otázka na závěr. Co je pro vás hlavním motivačním faktorem? A s jakým očekáváním vstoupíte 1. 7. 2009 do budovy Rudolfina? Já jsem skutečně přesvědčen, že Česká filharmonie je světový orchestr, jenom je potřeba znovu mu vrátit lesk a noblesu, pečeť výjimečnosti. Také určitou národní hrdost, že máme tak skvělý reprezentativní český orchestr. To je můj hlavní motivační faktor. A osobně bych chtěl prožívat jediné kritérium kvality a úspěchu – plný koncertní sál posluchačů, spokojených posluchačů, sál nabitý emoční chemií, při které vám běhá mráz po zádech. Proto přece lidé na koncerty přicházejí.
