Nepříliš často zařazují Wiener Philharmoniker na repertoár skladby žijících autorů. Vídeňský velký sál Musikverein se stal 10. prosince dějištěm premiéry skladby Beethovens Cello pro violoncello a orchestr, kterou složil rakouský skladatel Otto M. Zykan (1935). Zykanem vybraný violoncellista Heinrich Schiff a dirigent filharmoniků Zubin Mehta představili třívěté dílo s espritem jedinečnosti. Po značně virtuózní první větě se druhá nesla v melancholické linii kantilény, jejíž lyriku interpreti večera malebně zvýraznili. Klasicistní inspirační vlivy Ludwiga van Beethovena se odrazily jak v klasické třívěté výstavbě koncertu, tak ve druhé větě s náznaky z arietta finále Beethovenovy Klavírní sonáty op. 111 a také ve třetí větě ovlivněné výrazem scherza Beethovenovy Eroicy . Zykan poukázal ve spolupráci se skvělými interprety večera na osvědčený aspekt soudobé hudby – osobitou inspiraci u klasických mistrů.
Virtuózní koncert rámovaly dvě symfonie Wolfganga Amadea Mozarta. Úvodní Symfonie Es Dur KV 16 se stala rutinní záležitostí, Symfonie C Dur KV 551 „Jupiter“ zaujala výtečnou interpretací stylu, techniky, tónu a intonace s rysy vysoké orchestrální kultury.
