Letní refektář strahovského kláštera hostil večer 13. 6. vybrané hudbymilovné publikum vzácným operním představením. V podání souboru Hof-musici (řídil Ondřej Macek) zde zaznělo dílo Antonia Boroniho (1738–1792), L’Amore in Musica (1763), komponované původně pro Benátky, ale provedené rovněž v Praze roku 1765, kde autor také několik let pobýval u zdejší operní společnosti. Amore in Musica představuje v mnoha ohledech typickou komickou operu své doby: v centru zápletky je mladý škorpící se pár, jehož sňatek chce překazit, ale nakonec pouze uspíší, „nevhodně“ zamilovaný otec mladíka. Toto zcela tradiční schéma je zasazeno do operního prostředí, což nabízí plejádu herecky vděčných a nejen v 18. století zábavných komických situací a detailů. Boroni v této partituře sice nedosahuje kvalit N. Piccinniho, tehdy nejmódnějšího autora, přesto jeho árie i ansámbly prozrazují operního tvůrce dobře znalého konvencí a potřeb komediálního libreta. Tu a tam nabídne výraznější hudební nápad, jinde podpoří dramatickou akci, především však udržuje vše v potřebném spádu a příjemném rozpoložení, typickém pro raně klasický (či chcete-li galantní) sloh. Průzračná partitura s častým unisono, bez velkých stylových či dramatických kontrastů, virtuozity atd., činí tyto stránky svým způsobem interpretačně náročnější, než díla předchozího období. To se částečně projevilo i v hudebním nastudování, kde, krom přesnější intonace, by posluchači i zpěváci uvítali dynamicky i artikulačně diferenciovanější hru orchestru. Nutno ale zároveň dodat, že podmínky nastudování byly poněkud nestandardní (malé jeviště s omezenými scénickými možnostmi a nepříliš vyvýšené nad orchestr, méně vyhovující akustika, vysoká vlhkost, nedostatečné osvětlení orchestru). Přes tyto obtíže se však interpretům podařilo vytvořit zábavné představení udržující pozornost publika po celá tři dějství (režie Zuzana Vrbová). Ze sólistů nutno ocenit zejména Ivo Michla, jako starce Anselma, svou roli si plně vychutnala i Jana Bínová Koucká, coby Calandra, typická „operní matka“, hlavní tenorovou roli Fabrizia ztvárnil nadějný Pavel Valenta. Opera by měla zaznít také během podzimního „Festivalu barokních umění“ v Českém Krumlově v zámeckém divadle, kde se jistě ještě rozvine do krásy.
