Soutěží mladých pěvců barokních oper není mnoho. Jedna z nejdůležitějších se koná každoročně v tyrolském hlavním městě Innsbrucku v rámci Slavností staré hudby. Šestý ročník vyhrála francouzská altistka ukrajinského původu Anthea Pichanick před pravým Ukrajincem, výborným kontratenoristou Konstantinem Derrim. Třetí skončila dost překvapivě mladá italská sopranistka Alice Ross.
Finalisté Cestiho pěvecké soutěže – italský barokní skladatel Pietro Antonio Cesti v Innsbrucku pracoval – si museli vybrat jednu árii z barokních oper (Händel a Vivaldi) a rovněž árii z dosud neznámé benátské opery Le nozze in sogno, jejíž anonymní partitura se nachází v Paříži. Teprve nedávno objevili italští hudební vědci ve Florencii, že tuto operu zkomponoval právě Cesti. Nastudování opery, která bude představena během festivalu příští rok se ujal Alan Curtis. Ten v červenci tohoto roku zemřel a zatím není určeno kdo ho nahradí.
tegischer.jpg)
Soutěž je tříkolová, tento rok se přihlásilo 67 účastníků z 26 zemí, kteří si rozdělili ceny za celkových 10.000 eur. V porovnáními s jinými velkými soutěžemi je to relativně málo, ale pro mladé pěvecké adepty jsou důležitější pozvání do operních domů nebo na festivaly. V osmičlenné porotě byli intendanti oper a šéfové uměleckých agentur. Mezi 11 finalisty v rozmezí 23 a 31 let byli tři italští a dva francouzští kandidáti. Soutěž byla tento rok velmi vyrovnaná, já bych dal přednost Ukrajinci Derrimu, částečně také proto, že si většinou tradiční členové pěveckých porot s kontratenory nevědí rady. O dobrém vkusu posluchačů svědčí cena publika, kterou získala výborná Italka Arianna Venditelli. Bez ocenění, ale zato s řadou pozvání, mezi nimi do Theater an der Wien a festivalu ve Schwetzingenu, odjel italský basbaryton Matteo Loi. O hudební doprovod se postarali členové Academie Montis Regalis pod vedením Andrea Perugiho. Orchestr hrál opravdu skvěle, jen tempa byla občas až příliš rychlá. To je částečně důsledek výběru árií, což platí nejen pro innsbruckou soutěž. Každý kandidát se snaží předvést impozantním číslem, technicky obtížným, v rychlém tempu s krkolomnými ozdobami a zapomíná, že poeticky laděná árie může zejména na porotu udělat hlubší dojem.
Většina pěveckých soutěží je defilé sopránů, v Innsbrucku bylo milým překvapením, že do finále postoupily jen tři sopranistky. Navíc byli mezi jedenácti finálovými účastníky čtyři muži a i to je příjemné zjištění. Vypadá to, že o budoucnost barokní opery je dobře postaráno.
