Zastávka první – Valtice
Součástí valtických letních kurzů staré hudby jsou každoročně koncerty hostujících umělců a lektorů. Letos přibyla mimořádně zajímavá novinka – mobilní dřevěné Florea Theatrum, s dobovým systémem svícení a kompletní sadou iluzivních kulis (boční, horizont a sufity, autoři Barbora Kyšková a Jiří Bláha). Na základě inspirace evropskými historickými scénami ho nechal postavit Marek Štryncl; konstrukci divadla navrhli Marie Pechová a Václav Krajc. Scénu je možné využít v interiéru i v plenéru. Poskytuje prostor jen o něco menší než krumlovské zámecké divadlo – dá se na ní provozovat opera, činohra i balet, historický i současný repertoár. Ve Valticích se divadlo využilo během jednoho týdne několikrát – jak pro závěrečné studentské vystoupení (Purcellův Dioclesian, 12. 7.), tak 5. 7. při provedení komorní opery Giuseppe Scarlattiho Armida z roku 1766, která vznikla na objednávku Josefa Adama Schwarzenberga – premiéru měla ve Vídni a Českém Krumlově. Má jen tři jednající postavy – Armidu (Alice Martini), Rinalda (Lucie Rozsnyó) a Rinaldova spolubojovníka Ubalda (Jaroslav Březina). Všichni tři se svých úloh zhostili výtečně, pěvecky i herecky. Alice Martini byla okouzlující zejména ve scénách nejvyššího hněvu, Rinalda pojala Lucie Rozsnyó jako chvílemi až dojemného váhavce, Ubaldo Jaroslava Březiny byl pravým vojákem bez bázně a hany. V tanečních číslech vystoupily jako nymfy a Fúrie členky Hartig Ensemble Michaela Bartlová, Barbora Dastychová a Blanka Ferjentsik Wernerová; choreografii, barokní gestiku a režii opery měla na starosti Helena Kazárová. Spoluúčinkovala Musica Florea, kterou – i celé představení – řídil od violoncella Marek Štryncl – jako obvykle energicky a s přehledem. Autentickou atmosféru provedení Armidy dokreslily kostýmy Lenky Kristiánové a Eleanor Pinkavové, líčení a vlásenky Karla Langera; o osvětlení se staral Mojmír Ledvinka. Večer se znamenitě vydařil, vyprodané nádvoří valtického zámku odměnilo účinkující bouřlivým potleskem.
Psáno pro: HARMONIE 9/2014